V neděli večer, 26. února jsem podával přihlášku Dominika Dlouhého na Mistrovství republiky žáků v Jablonci nad Nisou. Do závodů na 60m brali 32 a na 150m 24 nejlepších z republiky a Dominik se pohyboval na hraně přijatých. 29. února se na stránkách ČAS konečně zobrazil seznam přijatých a Dominik byl přijat na obě disciplíny. A tak jsme 3. března ráno vyrazili vstříc Jablonci.
 Krom Dominika jela jako doprovod jeho maminka Martina a já, jako šofér. Po ubytování v Liberci jsme sice chvíli hledali cestu do Jablonecké haly (díky špatnému značení), ale dorazili jsme v čas, odprezentovali se a už se Dominik rozcvičoval. Nejprve ho čekal závod na 60m, kde byl zařazen do prvního rozběhu, ve kterém statoval i pozdější vítěz Dominik Müller. Na našem Dominikovi byla vidět nervozita, která se projevila i do jeho výkonu, když zaběhl 7,85. Zbytek dne jsme už jen pozorovali ostatní nadějné atlety. Večer jsme si zpříjemnili posezením v pizzerii Maškovka. No a pak už jsme jen jeli na kutě do našeho "apartmánu".
Druhý den jsme museli být v hale mezi prvními, protože běhy na 150m otevíraly druhý den. Dominik byl nasazen tentokrát do první dráhy druhého běhu, ale opět vedle svého jmenovce Müllera (který i na této trati triumfoval). Domčovi první dráha opravdu nesedla. V Jablonci je zatáčka v 1. dráze opravdu ostrá. Když si ji náš sprinter zkoušel před závodem, tak ho vynášela až do 3. dráhy. Se zkušeností z Přeborů Prahy, kde přešlápnul, běžel zatáčku opatrně. Výsledný čas 19,68 byl podprůměrný.
Dominik se na 60m umístil celkově 23 a na 150m byl 19.
Pak jsme již jen z tribuny sledovali zápolení dalších atletů. Byli jsme svědky několika republikových rekordů. I když Dominik odjížděl z Jablonce zklamaný, získal cenné zkušenosti, které určitě ještě využije. Vždyť je starším žákem první rok, proto věříme, že se zde příští rok ukáže v lepším světle.
Petr